Úvod

Saab 900 nezapřel svými tvary příbuznost s předcházejícím typem 99. Přesto se ve dvou generacích dokázal udržet ve výrobě plných dvacet let. Druhá generace přinesla otočení motoru napříč a šestiválec. Velké oblibě se v obou generacích těšil kabriolet.

Pro švédskou automobilku Saab měl vždy mimořádnou důležitost americký trh. Ve druhé polovině sedmdesátých let se musela vyrovnat s nutností vyhovět přísným předpisům USA, určujícím míru deformace přední části vozu po nárazu do pevné překážky v rychlosti 30 mil/h (48 km/h). Řada nárazových zkoušek ukázala, že jedinou schůdnou cestou je prodloužení karoserie. Vyšlo se z typu Saab 99 Combi-Coupé, u kterého byla prodloužena a snížena příď a zvětšeno čelní okno. Při přestavbě na nový model se zároveň zvýšila tuhost karoserie při minimálním zvýšení hmotnosti.

Devítistovka vyjíždí

Saab 900 měl světovou premiéru v říjnu 1978 na pařížském autosalonu a prakticky současně se rozběhla sériová výroba. Hned od začátku byl nabízen ve dvou provedeních karoserie a s pěti motory. Třídveřový hatchback (ve Švédsku mu říkali kombi-kupé) s rozměry 4739 x 1690 x 1400 mm měl jednoduché linie, narušené jen mohutnými černými nárazníky. Pětidveřová verze tohoto hatchbacku měla navíc typické okénko v zadních sloupcích karoserie.

Stejně jako předchůdce Saab 99 měla devítistovka motor uložený podélně nad poháněnou přední nápravou a skloněný doprava o 45 stupňů. Zvláštností bylo otočení motoru spojkou dopředu a umístění převodovky pod motorem. Nabídka motorů zahrnovala dvoulitrový (1985 cm3) čtyřválec s jedním karburátorem (verze GL – 73,6 kW/100 k), dvěma karburátory (GLS – 78 kW/106 k), se vstřikováním paliva (GLI a GLE s automatem a bohatší výbavou – 86 kW/117 k) a nejvýkonnější s přeplňovaným motorem (Turbo – 106,7 kW/145 k). Brzy na to přišla sportovní varianta typu GLE nazvaná (stejně jako u modelu 99) Saab 900 EMS. Měla manuální pětistupňovou převodovku a bohatší výbavu včetně sportovního volantu a hliníkových kol. Všechny dražší verze měly masku chladiče doplněnou o šikmá žebra po stranách.

Modely ročníku 1981 byly doplněny o dvoudveřové a čtyřdveřové verze se stupňovitou zádí. Téměř současně byl letitý motor typu B nahrazen lehčím H motorem. Velkou novinkou bylo uvedení přeplňovaného motoru s automatickým řízením funkce APC (Automatic Performance Control). Řídicí mikroprocesorová jednotka zpracovávala údaje ze snímače klepání motoru, měřiče objemu nasávaného vzduchu a polohy škrticí klapky a zajišťovala za všech podmínek optimální režim. Vozy s tímto motorem mohly používat benzin s různými oktanovými čísly bez nebezpečí poruchy motoru. Další novinkou bylo centrální zamykání dveří a primát v zavedení bezasbestového brzdového obložení.

Kabriolet

Myšlenka na výrobu kabrioletu na bázi typu 900 vznikla v hlavě zástupce Saabu v USA Roberta Sinclaira. Ten také zajistil výrobu prvního prototypu v USA. Druhý prototyp vznikl ve finské pobočce Saabu (Valmet), ale při přímé konfrontaci před komisí uspěla americká verze, hlavně díky bezchybné funkci stahování střechy. Prototyp byl v roce 1983 vystaven na ženevském autosalonu, ale první série 400 kusů se vyrobila až v roce 1986. Přes poměrně vysokou cenu se kabriolet prodával v USA velmi dobře a po vyprodání první série vzrostly čekací doby až na dva roky.

Dvoudveřová karoserie kabrioletu vycházela z verze Combi-Coupé, jeho délka však vzrostla na 4950 mm a pohotovostní hmotnost na 1340 kg. Elektricky ovládaná textilní třívrstvá střecha byla ve složeném stavu umístěna za zadními sedadly tak, že nepřesahovala boční linii vozu. Zvýšená záď byla zakončena odtokovou hranou, zlepšující aerodynamiku vozidla. Sklopná a posuvná přední sedadla usnadňovala přístup k zadním sedadlům. Všechna sedadla měla opěrky hlavy a samonavíjecí bezpečnostní pásy.

Další vývoj

V roce 1986 se začaly Saaby 900 dodávat s novým šestnáctiventilovým motorem B202, který v přeplňované verzi třetí generace s mezichladičem stlačeného vzduchu dával 129 kW (175 k). Modely 900 Turbo 16 Aero dosahovaly s tímto motorem rychlosti 210 km/h a zrychlovaly z nuly na 100 km/h za 8,7 s. Zvenku se tyto vozy odlišovaly jinou maskou chladiče. V některých zemích měla název Aero chráněna značka Opel, takže zde se používalo označení T16S.

Druhá generace

V roce 1993 byl uveden na trh zcela přepracovaný typ 900, vycházející z konstrukčních prvků vozu Opel Vectra. Saab se totiž stal součástí koncernu GM (General Motors), do kterého patří i Opel. Novému vozu se říkalo Saab 900 II nebo také NG (New Generation) a bylo to poprvé, kdy nějaký model vozu Saab pokračoval druhou generací. Na kapotě se objevil nový znak symbolizující spojení s výrobcem užitkových vozidel Scania, i když k tomuto spojení došlo už v roce 1967.

Pětidveřová karoserie (hatchback) s rozvorem náprav 2600 mm a délkou 4640 mm dostala oblejší tvary, nižší příď a klínový boční profil. Zkrácená splývající záď byla zakončena malým spoilerem pod zadním oknem. Třídveřová verze hatchbacku (někdy označovaná jako kupé) se objevila o něco později. Z ní také vyšel kabriolet druhé generace. Přední část karoserie, podvozek a pohonné ústrojí zůstaly stejné, střední a zadní část byly vyztuženy. Zvýšená záď dovolovala umístit složenou střechu tak, aby nevyčnívala z profilu vozu. Přitom pro zavazadla ještě zbylo 285 litrů. Textilní střecha s tepelnou izolací se ovládala šesti elektromotory a mikroprocesorovou řídicí jednotkou.

Novinkou pod kapotou bylo příčné uložení motoru, nová přední náprava McPherson a vidlicový šestiválec Ecotec 2,5 litru s výkonem 125 kW (170 k). Kromě toho se nabízely řadové čtyřválce s objemy 2,0, 2,1 a 2,3 litru a přeplňovaný čtyřválec 2,0T (136 kW/185 k). Oba slabší motory byly brzy nahrazeny šestnáctiventilovým dvoulitrem s vyvažovacími hřídeli (98 kW/133 k). Ve spolupráci s firmou Fichtel-Sachs byla vyvinuta automatická spojka Sensonic, ovládaná pohybem řadicí páky.

Velká pozornost byla jako obvykle věnována bezpečnosti cestujících. Vyztužena byla opěradla předních sedadel, sloupky B, podběhy zadních kol a prahy dveří. Panely z tvrzené pěny snižovaly deformace při bočním nárazu. Modely 1996 dostaly lepší brzdy, airbagy a bezpečné opěrky hlavy na předních sedadlech. Kromě běžné sériové produkce vznikla také celá řada speciálních verzí, např. prodloužený model 900 CD nahrazující Saab 99 Finlandia, špičkově vybavená verze 900 SE pro britský trh nebo 900 EP (Ecopower) pro italský trh.

Kvality vozů Saab 900 druhé generace potvrdil dlouhodobý rychlostní test, konaný v roce 1996 na okruhu Talladega. Šest vozů s různými motory a posádkami továrních jezdců a novinářů ujelo 40 tisíc km vysokou průměrnou rychlostí (vozy s motory 2.0T měly průměr přes 226 km/h) a překonaly 18 mezinárodních rekordů. Saabů 900 druhé generace se za pět let (1993-1998) vyrobilo přes 200 tisíc, takže společně s první generací překonal Saab 900 s rezervou milionovou hranici. Jeho nástupce Saab 9-3 byl ve skutečnosti jen mírně upravenou verzí devítistovky, takže pod novým názvem vlastně žila dál.